Je pondělí pět hodin ráno a nemůžu spát. Děje se tolik nových věcí, krásných, nečekaných, i když možná čekaných, jen nepřiznaných ze strachu jim věřit... co kdyby. V hlavě se vynořují vzpomínky na průsery, které mě dovedly až sem. Jedna kartářka mi řekla: Až dojdeš kam máš, pochopíš, proč se tohle všechno dělo. Všechno začne dávat smysl. Věřila jsem tomu, přesto jsem nad vším stále držela kontrolu. Jak na to přijdu? Co se stane?