Švédsko: Jak ho vidím já
Aktualizováno: 17. 8.

Už v článcích 1. týden na cestách a Zase o kus blíž severu jsem psala o mé první destinaci. O zemi, kterou miluju, která je mi blízká, je rozmanitá, divoká a pro mě srozumitelná, o Švédsku. Dnes bych se o ní ráda rozepsala víc. Ale ne ve smyslu nějakého hodnocení, čistě můj pohled a jak Švédsko vidím já. Zemi kde jsem vloni strávila měsíc v divočině a letos již měsíc cestuji z jihu na sever.
Začnu tím, co mě tady baví, těší, uklidňuje a dělá mi radost. Klid. A nemyslím tím jen přírodu, která je nádherná a v každé části země jiná. Ale klid všeobecně. Nikdo nikam nepospíchá, nikdo se nemračí, nerozčiluje. Celkově je tady taková klidná atmosféra. Oceňuji to převážně na silnici. Lepičů na prdel auta, vytrubovačů a autopsychopatů z ČR mám stres. Myslím, že jsem velmi dobrá řidička, ale když prostě někde mám jet 50 km/h, pojedu prostě 50 km/h a nedávám ty magory, co se na mě lepí, pospíchají, stresují a nakonec předjíždí v obci, před horizontem nebo před zatáčkou. Tak tohle tady prostě nezažijete. Teda kecám, v sezóně i zažijete, od cizinců. Jeden jedinej nervák co nedal jízdu na 70 km/h tam, kde prostě fakt musíte jet pomalu, protože les je plnej sobů, se na mě lepil se svým vanem a předjížděl před horizontem. Byl to Belgičan. Asi by měl ve Švédsku zůstat dýl, prospělo by mu to :)

Taky mě baví jak můžu s obytným autem zastavit na zpevněné ploše (štěrk nebo silnice) a pokud není uvedeno jakékoliv omezení, soukromý pozemek, časové omezení, zákaz nebo pokud byste blokovali cestu, můžete zde prostě 24 h zůstat. Ale pozor, nekempovat. Takže křesílka a stoleček nechte raději v kufru. A jsou i výjimky, kde můžete zdarma stát třeba 48 h. Míst, kde se dá takhle zastavit, je opravdu hodně a doporučuji využívat aplikace. Já používám nejvíc park4night, Mám i jiné, ale tahle se mi osvědčila nejvíc. Pak jsou samozřejmě placené služby jako stellplatzy, ty jsou super, když potřebujete sprchu a wc, vyprat nebo servis auta (vyprázdnění a doplnění vody). Některé jsou dražší, ale dají se najít i za 10 Eur nebo zdarma. Jinak na servis najdete hodně míst zdarma. Vodu máte víceméně na každé pumpě a samozřejmě také zdarma.
Další věc, kterou tady fakt zbožňuju jsou jejich LOPPIS. Ať ty velké nebo soukromé. Snad každý třetí dům má u cesty ceduli s nápisem LOPPIS a můžete se jít přehrabovat. Mně okupování těchto bazárků čeká hlavně teď na zpáteční cestě, tak pak o nich napíšu zvlášť. No a co tady jako úplně miluju je design. To je nekonečná pastva pro oči. A nemyslím tím jen grafiku, ale hlavně ten bytový design. Jak mají upravené verandy u domu, že vypadají jako malé obýváčky s křesílky, polštářky, vlajícími záclonkami a různými visícími dekoracemi. No a úplně mě dostaly jejich zastávky autobusu ve vesnicích. Nejenže jsou to mini kopie jejich domů s okýnkem a bez dveří, ale uvnitř jsou obrazy, křesla, v okýnku závěs. Prostě ta útulná atmosféra je všude okolo vás a tak zvláštně příjemně vás hřeje a táhne k sobě. Je toho hodně, co tady mám ráda.

Pak jsou i věci, které mě vyloženě překvapily a nejvíc asi životospráva. Vždyclky jsem si myslela, že jejich stravování je mnohem zdravější než naše, no spletla jsem se. Tolik cukru pohromadě v denní dávce jsem snad nikdy neviděla. Obchody jsou plné sladkostí. Mají obrovské množství bonbonů a čokolád na váhu a doslova gigantické čokolády. Tenhle sortiment má snad největší plochu v celém obchodě. Pak jsou to sladké limonády v plechovkách. Naopak zelenina a ovoce, zastupuje v obchodě nejmenší část plochy a výběr je velmi sporadický. V obrovském supermarketu COOP jeden druh jablek a banány. Žádné nektarinky, pomeranče, apod. V bedýnce leželo asi 6 okurek a pár rajčat. Kdyby mi tohle někdo vyprávěl, nevěřila bych mu. Ale zase v Lidlu toho mají z ovoce a zeleniny trochu víc, tak alespoň někde je možnost si nakoupit. Je důležité říct, že v jižní a střední části Švédska je to mnohem lepší, kdežto na severu prostě ovoce a zelenina nejede, tam frčí cukr. Když jsem vešla do toho supermarketu, měla jsem v první chvíli pocit, že jsem v Americe. Lidé jsou obézní, mají košíky plné cukru, mouky a sladkých limonád.

A teď jedna věc, kterou tady prostě nedávám a otravuje mi denně život... i mojí fence. Vodítko a kontakt psů. Pes musí být permanentně na vodítku (do 21. 8. všude). Já to na jednu stranu chápu, je tady hodně zvěře, sobi, losi, ale popravdě, já snad nikdy neviděla tolik smutných psů. Neumí si hrát, jeden druhého se bojí, socializace nulová. Moje Bea je už z vodítka nešťastná, tak vyhledávám místa, kde nikdo nechodí a pouštím ji na volno. Neloví, neutíká, je vycvičená, takže strach nemám. Co jí ale hodně chybí jsou jiní psi. Chce si hrát, ale nemá s kým, všichni psíci jsou tady vyděšení nebo je majitelé prostě nenechají se ani očichat. Ve Švédsku to prostě nedělají a psy vzájemně nekontaktují. Jak nemají rádi konflikty, tak se jim raději vyhýbají, protože vrčení nebo skákání psa už je pro ně za hranou. A tím, že své psy nesocializují a nepouští z vodítka, neví jak jejich miláček zareaguje, protože jiný pes je pro psa velký otazník. Švédi milují svobodu a chtějí ji dopřát všem, u psů se jim to zrovna nepovedlo. Co mě úplně dorazilo byly psí parky, které jsem hledala. Pár jich tady je a dokonce se tam potkáte i s jinými psy. Ale pak jsou tady i parky, kde si rezervujete za poplatek určitý čas a park je jen pro vás a psa. Nikdo další do parku v tu chvíli nesmí, aby nemohlo dojí ke konfliktu psů. Pro psa seženete v obchodech všelicos, pes tady nesmí být doma sám víc jak 6 h, ale tohle všechno je vykoupené absolutní izolací a popřením přirozenosti psa, což je běhání a volnost. Popravdě mě velmi zajímá kde tohle celé vzniklo, protože mi to ke Švédům jako lidem vůbec nesedí. Mají rádi pravidla, to jo, ale ne odpírání svobody někomu jinému. Asi se tím budu muset trochu zaobírat a zjistit proč to tady mají takhle přísné. Je to vlastně jediná věc, která se mi tady nelíbí, a to hodně nelíbí. Dokonce až tak moc, že jsem si jistá, že tohle je hlavní důvod, který by mi nedovolil v téhle zemi žít, i když jsem ještě před měsícem myslela, že bych tady ráda zůstala.
No a protože chceme vidět šťastné pejsky a chceme větší volnost a svobodu, odjíždíme z téhle země dřív a míříme do Španělska. A ve Španělsku si moje čtyřnohá láska zase zaskotačí :)